Rady a tipy pro začínající milovníky vína
Chcete-li, aby Vám víno bylo tím nejlepším společníkem, je třeba jej otevřít ve správnou chvíli a na tom správném místě.
Zkušený znalec vína, nechce-li zrovna experimentovat, sáhne do své vinotéky po některé ze svých oblíbených odrůd od svého osvědčeného vinaře. O tom, která konkrétní láhev to bude, se rozhodne podle momentální nálady, podle chvíle při které bude víno popíjet, nebo třeba podle podávaného menu. Tento typ milovníka vína následující rady číst nepotřebuje.
Následující řádky jsou určené těm, kteří s objevování krás vína začínají, a ta správná vína pro sebe, svoji rodinu a své přátele, teprve hledají.
Podle čeho tedy víno vybírat?
1. Podle situace
Víno vybírejte podle příležitosti, při které jej budete pít.
Okamžiky, při kterých otevíráme láhev s vínem jsou různé. Pro ilustraci uvádíme jen několik příkladů:
Budete víno nalévat na veselé zahradní párty? Určitě doporučujeme některé z lehčích bílých či růžových vín.
Nebo jej naopak budete podávat, jako zlatý hřeb na oslavě narozenin té nejdůležitější osoby Vašeho života? Jednoznačně radíme volit přesně takové víno, kterým se zavděčíte oslavenci.
Otevřete si láhev vína k večernímu pořadu v televizi? Lehké bílé či červené víno asi bude v tomto případě tím nejlepším společníkem.
Nebo naopak budete chtít zapůsobit na zkušené znalce vína? Rozhodně radíme volit kvalitní vyzrálá bílá či červená vína, ať již s typickým odrůdovým charakterem, nebo naopak vína něčím zvláštní a neobvyklá. A pokud v tomto případě nevíte co vybrat, radíme sáhnout po některém z vín oceněných na významných soutěžích v tuzemsku či zahraničí.
A co když si budete láhev vína vybírat jen a jen pro sebe, či pro Vás a Vaši drahou polovičku? Při tomto výběru budou Vaše představy jistě korespondovat s Vaší momentální náladou a chutí.
Dobře si přečtěte popisy v detailu každého vína, a ztotožní-li se Vaše představy s textem, je to to pravé víno pro Vás.
Pokud víno chcete darovat, vybírejte jej podle toho, komu jej chcete darovat.
2. Víno a jídlo
Víno vybírejte tak, aby souznělo s jídlem, které k němu hodláte servírovat. Doporučujeme využít dělení vín Dle menu.
Rozhodovat se můžete i podle dalších kritérií:
- Podle odrůdy
- Podle barvy
- Podle obsahu cukru
- Podle jakosti a přívlastku
- Podle stáří
1. Výběr vína podle odrůdy
Jednotlivé odrůdy mají svoji typickou barvu, vůni a chuť.
Ta se však může lišit v závislosti na ročníku, místě kde byly hrozny pěstovány – takzvaný terroir (vliv místních podmínek: půdy, podnebí, slunečního svitu, srážek, orientace vinohradu na světovou stranu), ovlivňuje je také fortel a zkušenosti vinaře a sklepmistra, technologické vybavení jeho sklepa,…
Jednoduše řečeno, chutná-li Vám kupříkladu odrůda Sauvignon a otevřete-li si Sauvignon od oblíbeného vinaře ze Znojemska, druhý z Mikulovska a třetí z Francie, každý bude jiný a je dost možné, že se se svými přáteli ani neshodnete, který je ten lepší.
I u vína totiž platí: Tisíc lidí, tisíc chutí. Tahle stará pravda u vína platí dvojnásob. Víno, které Vám Váš známý vychválí jako výborné víno, může, ale také nemusí, být to nejlepší pro Vás a naopak.
Naše rada proto zní: Ochutnávejte jednotlivé odrůdy vína a pokud Vám po první lahvi víno některé odrůdy nezachutná, nezatracujte ji. Třeba zrovna ta samá odrůda s tím stejným přívlastkem, ale z jiné vinařské oblasti, od jiného vinaře, či z jiného ročníku, bude zrovna víno Vašeho života.
2. Výběr vína podle barvy
Barva vína nám signalizuje, jaké asi můžeme očekávat jeho chuťové vlastnosti.
Možná si říkáte: „Vždyť barva vína a odrůda přece patří k sobě!“ Neplatí to až tak úplně.
Zatímco víno podle barvy rozdělujeme na bílé, růžové a červené, hrozny podle barvy dělíme na bílé, červené a modré.
Některé odrůdy mají barvu hroznů přímo ve svém názvu. Například: Rulandské bílé, Tramín červený, Veltlínské červené ranné, Modrý Portugal, Rulandské modré,…
A pak tu jsou další odrůdy, které by nás svým názvem mohly mást. Například: Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Sylvánské zelené. I jejich hrozny jsou zařazeny mezi hrozny bílé.
- Z bílých hroznů se vyrábí pouze bílé víno.
- Z červených hroznů se také vyrábí jen bílé víno.
- Z modrých hroznů se nejčastěji vyrábí červené víno, ale je z nich vyráběno také růžové víno a vyjímečně je někteří vinaři používaji i pro výrobu bílého vína.
Především u modrých hroznů je paleta možností velmi široká. Tradičním způsobem jejich zpracování vznikne červené víno. Jen krátkým naležením rmutu (zjednodušeně řečeno – rmut=rozemleté bobule) vznikne růžové víno. Výrobním postupem podobným výrobě bílého vína lze z modrých hroznů vyrobit i bílé víno.
Jak z předcházejích řádků vyplývá, rozdílná barva vína není dána jen barvou hroznů, či odrůdou, ale také jejich následným zpracováním.
Bílé víno. Bílá vína obsahují minimum tříslovin a proto obecně jsou chuťově jemnější a uhlazenější než červená a růžová vína. Jsou vhodná především k bílým masům, k rybám i k mořským, k sýrům s bílou plísní, ke krájeným sýrům,… Lehčí bílá vína doporučujeme ke konzumaci na posezení s přáteli, či příjemné popíjení třeba u televize. Kvalitní bílá vína potěší znalce a náročné milovníky vín.
Růžové víno. Růžová vína vesměs oplývají příjemnou ovocitou chutí. Jsou lehká, dobře se pijí za letních horkých dní, jsou ideální na zahradní párty, k bazénu, či k letnímu posezení. Mnoho z nich doporučujeme k zeleninovým, či těstovinovým salátům. Lze z nich vyrobit i osvěžující vinný střik. Celoročně jsou dobrými společníky.
Červené víno. Červená vína obsahují nejvíce tříslovin. Jejich chuť je plnější a výraznější než u bílých, či růžových vín. Doporučujeme je ke zvěřině, k tmavým masům, ke sladkovodním rybám, ke tmavým sýrům a k sýrům s výraznou chutí,… Červená vína jsou příjemným společníkem u slavnostní tabule, či při posezení s přáteli.
2. Výběr vína podle obsahu cukru
Vína se podle obsahu zbytkového cukru dělí na následující čtyři skupiny:
Sladká – tak jsou označena nejsladší vína. Mají 45 a více gramů cukru v jednom litru.
Polosladká – sladší střed mezi víny. Obsahují 12,1–45 g cukru na litr.
Polosuchá – středně sladká vína s menším obsahem cukru. Obsahují 4,1–12 g cukru na litr.
Suchá – vína s nejmenším obsahem cukru. Mají (zjednodušeně řečeno) do 4 g cukru na litr.
To jak nám víno připadá být sladké ovlivňuje nejen obsah zbytkového cukru, ale také poměr kyselin a zbytkového cukru. Každopádně platí: máte-li raději vína sladší, kupujte ta, která jsou označena jako sladká či polosladká. Máte.li raději vína spíše se svěží chutí, vybírejte si vína suchá, či polosuchá.
3. Výběr vína podle jakosti a přívlastku
Chcete-li zakoupit opravdu kvalitní víno, vybírejte z Jakostních vín, nejlépe z Jakostních vín s přívlastkem. Tato vína podléhají nezávislé kontrole předepsané Vinařským zákonem ČR. Inspektoři tato vína kontrolují, evidují a zatřiďují, a na základě takto získaných dat, rozhodují o jejich uvedení či neuvedení na trh. Podrobnější informace o rozdělení vín podle Vinařského zákona naleznete v rubrice Rozdělení vín.
Veškeré víno v sortimentu Vinotéky Fany.cz je z kategorie Jakostní víno a Jakostní víno s přívlastkem.
4. Výběr vína podle stáří
Mladá vína vynikají mimořádně svěží ovocitou vůní i chutí.
Mladá vína vyrobená z hroznů vypěstovaných v České republice, mohou získat opravnění používat název SVATOMARTINSKÉ. Jedná se o ochrannou známku Vinařského fondu ČR, která je na základě rozhodnutí odborné komise, přidělena těm mladým vínům, která splní kvalitativní požadavky.
Mladá vína z Francie se jmenují Beaulejaus /čti: Božolé/. I v tomto případě se jedná o mladá svěží vína.
Mladá vína obecně nejsou určena k dlouhému skladování a je vhodné je konzumovat co nejdříve, nejlépe do jara následujícího roku.
Vyzrálá vína. Drtivá většina lahvových vín je nabízena jako víno vyzrálé.
Jedná se o vína s vcelku stabilizovanou chutí i vůní a jsou-li dobře skladována, vydrží v lahvi i několik roků chutná a příjemná. Lze je popíjet celoročně, několik roků po lahvování. Naprostá většinu vín v nabídce Vinotéky Fany.cz spadá do této kategorie.
Archivní vína jsou vína starší, podle zákona se jedná o vína uváděná do prodeje nejdříve za tři roky po sklizni hroznů. Jejich barva je sytá a v chuti naleznete takzvaný ležácký buket, nebo-li terciální aroma.