Modrý Portugal, informace o odrůdě:
Původ: asi Portugalsko. Zápis do Státní odrůdové knihy ČR: 1941
Vznikl křížením: původ zatím není prokázán
Historie: Modrý Portugal je odrůda, kterou můžeme považovat za tradiční. A jak už to u těchto starších odrůd bývá, ani jeho původ není zcela objasněný.
Podle jedné z legend, si v roce 1772 povolal hrabě Johann von Fries na svůj zámek v Bad Vőslau nedaleko Vídně, několik tamních vinařů a předal jim svazky réví, které údajně dostal z Portugalska.
Nová odrůda si díky své vysoké plodnosti a malým nárokům na polohu a kvalitu půdy, brzy získala velkou oblibu. Zanedlouho byla vysazena na 2/3 místních vinic a postupně se rozšířila na území celé monarchie.
Podle místa prvního pěstování se jí začalo říkat Vőslauer.
V Čechách byl Modrý Portugal vysazen v roce 1880 a teprve poté se rozšířil i na Moravu.
I u nás získával na oblibě a za první republiky byl dokonce nejrozšířenější modrou odrůdou u nás. Zabíral 9% plochy českých vinic a 16,5% moravských.
V té době, stejně jako kdysi Sylvánské zelené, byl u nás Modrý Portugal považovaný především za lidové víno podávané k prostým jídlům.
Dnes zabírá zhruba 4% plochy našich vinic. Díky rannému vyzrávání je zařazen mezi odrůdy, ze kterých je možné produkovat Svatomartinské víno. A právě jako s mladým vínem se s Modrým Portugalem setkáváme stále častěji.
Doba sklizně: druhá polovina září
Požadavky na stanoviště: Nenáročná odrůda, která snáší i sucho.
Rozšíření: Modrému Portugalu se daří v celé střední Evropě. Tradičně je pěstován v zemích někdejšího Rakouska-Uherska, Českou republiku nevyjímaje.
Víno: Modrý Portugal je známý svojí lahodnou harmonickou chutí s menším obsahem tříslovin. To umožňuje kombinovat jej se širokou škálou pokrmů.
V dobách svého největšího rozšíření býval často zpracováván jako lehké víno určené k zahánění žízně.
Alternativní názvy: Blauer Portugieser, Portugais Bleu, Oportó, Kraljevina, Portugizac Crni, Portugaljka