Neronet

Neronet, informace o odrůdě:

Původ: Česká republika, Morava. Zápis do Státní odrůdové knihy ČR: 1991

Vznikl křížením: složitým křížením odrůd Svatovavřinecké a Modrý Portugal a odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon.

Historie: Odrůdu vyšlechtil prof.Ing. Vilém Kraus CSc veden snahou vypěstovat barvířku vhodnou pro pěstování v České republice.
Svoji práci započal v roce 1960 ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Žernosekách. Tehdy získal, výměnou za jinou odrůdu, novou barvířku 1-17-4 (vznikla křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon) od prof. Mišurenka z Oděsy.

Vlastnosti odrůdy 1-17-4 se prof. Krausovi líbily a použil je jako základ pro další šlechtění. Samotná barvířka 1-17-4 byla později zapsána do Státní odrůdové knihy pod názvem Alibernet.
Jejímu většímu rozšíření v ČR však brání její pozdní zrání.

Prof. Kraus se šlehtěním budoucí barvířky pokračoval v Lednici na Moravě a poté ve Vinařském ústavu v Brně. Důležité pro něj bylo zachovat vynikající vlastnosti týkající se barvy a přitom dosáhnout dřívějšího dozrávání.
V roce 1984 předal novou odrůdu do Státního odrůdového zkoušení. A až v roce 1991 byla tato odrůda, pod jménem Neronet, konečně zapsána do Státní odrůdové knihy.

Za dlouhých 31 roků práce se nová odrůda svému šlechtiteli, a také nám, odvděčila svými výbornými vlastnostmi.

Doba sklizně: přelom září a října.

Požadavky na stanoviště: Neronet je vcelku nenáročný na polohu, je dobře odolný vůči mrazu, brzy a dobře vyzrává. Je vhodný pro pěstování ve všech vinařských oblastech v České republice.

Rozšíření: celá Česká republika a Slovensko.

Víno: Víno vyniká velmi tmavou červenou barvou, jemnou vůní, plnou chutí s výraznějšími tříslovinami.

Vzhledem k vysokému obsahu barviva nejen ve slupce, ale i v dužnině bobulí, může být z Neronetu vyráběno červené víno dvěmi způsoby:

  1. Klasicky tak, jako každé jiné červené víno. Po odzrnění je rmut nakvášen spolu se slupkami a pak je teprve vylisován. Vznikne tak červené víno s velmi sytou červenou až černou barvou a výraznějšími tříslovinami.
  2. Z odzrněné drti se po několika málo hodinách naležení vylisuje mošt. Ten je pak zpracováván stejně jako bílé víno. Lze tak získat jemné červené víno s minimem tříslovin.