Pít růžové víno je sexy. Nejen proto, že Rose je anagram jména Eros. Růžové dnes pije celý svět. Růžové je na vzestupu. Dokonce i ve Francii, kde bylo donedávna jen okrajovou záležitostí a mnozí jím pohrdali.
10 mýtů o růžovém
1 RŮŽOVÉ JE SMĚS BÍLÉHO A ČERVENÉHO – NE.
Zkuste si doma smíchat ve sklenici červené s bílým. Barva bude růžová, ale chutnat bude jako rozředěné červené. Jenže růžové není naředěné červené, třebaže se vyrábí ze stejných modrých odrůd. Rozdíl je v tom, že při přípravě červeného vína mošt kvasí se slupkami i několik týdnů, u růžového se nechávají slupky v kontaktu s moštem jen několik desítek hodin.
2 RŮŽOVÉ SE DĚLÁ Z RŮŽOVÝCH HROZNŮ – NE.
Vyrábí se ze stejných hroznů jako červené. Bílé hrozny (se zelenou slupkou) dávají bílé víno. Hrozny s tmavou slupkou, která jde od růžové přes červenou až po téměř modrou (proto se jim také říká modré), pak slouží k výrobě červeného nebo růžového, avšak dá se z nich vyrobit i víno bílé. Šťáva z těchto hroznů je totiž také bílá, červené barvivo, takzvané antokyany, se skrývá jen ve slupkách.
3 RŮŽOVÉ JE PODŘADNÉ PITÍ – NE.
To dnešní ne. Vyrobit dobré rosé je velké umění. Vinař musí pečlivě sledovat, jak se vyvíjí barva, a podle toho ukončit maceraci slupek, ze kterých se do moštu dostává barva. Odhadnout ten správný moment, k tomu je třeba hodně zkušeností. Špatnou pověst si růžová vína nesou z minulosti, kdy se často míchala bílá a červená vína podřadné kvality, která se nedala pít. Dnešní legislativa naštěstí takové praktiky zakazuje. Výjimkou je pouze šumivé víno, dokonce i růžové šampaňské se může připravovat přimícháním trochy červeného k bílému.
4 RŮŽOVÉ ZPŮSOBUJE BOLEHLAV – NE.
Pokud to ovšem nepřeženete, to však platí pro každé víno. Pověst sladkého růžového ‚bolehlavu‘ pochází z dob, kdy růžové bylo skutečně pití nevalné kvality. Aby vydrželo déle, nešetřili vinaři s cukrem ani siřičitany. Za posledních dvacet let se množství síry v růžových snížilo na polovinu. Na druhou stranu přiznejme si, že růžové pijeme často ve společnosti přátel při různých letních radovánkách, takže ho mnohem snadněji přebereme. Ráno pak bolí hlava.
5 RŮŽOVÉ SE MUSÍ PODÁVAT LEDOVÉ – NE.
Mělo by být vychlazené, ale ne přechlazené, pak ztrácí aroma. Ideální teplota je kolem 10-12 stupňů. Problém je spíš, jak v horkém létě udržet lahev vychlazenou, aby víno nezteplalo. Různé chladiče na víno (terakotové, akrylové nebo gelové) dobře poslouží doma při běžné teplotě, ale na letní horka nestačí. Nejlépe uděláte, když lahev ponoříte do nádoby s vodou a ledem. Náš tip: zamrazte si jednotlivé kuličky hroznového vína a použijte je místo ledu. Je to originální, víno neředíte vodou, a když sklenici dopijete, zůstane vám osvěžující sousto k chroupání.
6 RŮŽOVÉ SE MÁ VYPÍT MLADÉ – ANO.
Předností růžových vín je ovocnost a svěžest. Stárnutím se tento charakter vytrácí a víno nic nového nezíská. Takže růžové je dobré vypít maximálně do dvou let po nalahvování. Neobsahuje totiž taniny, které podporují zrání červených vín. Ty se nacházejí ve slupkách bobulí.
7 RŮŽOVÉ MÁ SVOU SPECIÁLNÍ LAHEV – NE.
Možná jste narazili na podivuhodně tvarovanou lahev s označením Cotes de Provence. V minulosti jich bylo v Provenci několik desítek typů a vyjadřovaly jak postavení výrobce, tak určitou kvalitativní hierarchii. I Rosé d,Anjou má zvláštní lahev – s dlouhým úzkým hrdlem a baňatým břichem. Pravda je, že u růžového se vinaři tolik nebojí experimentovat – s tvarem lahví i etiketami – aby potěšili i oko zákazníka. Růžové by se zkrátka nemělo brát tak vážně jako červené.
8 RŮŽOVÉ JE VŽDY SLADKÉ – NE.
Vyrábí se ve všech variantách – suché, polosuché, polosladké i sladké. Pravda je, že růžovému malé množství zbytkového cukru sluší, dává mu chuťovou plnost. Nesmí ho být zase moc, pak neosvěží. Sladké růžové se ale výborně hodí k letním zmrzlinovým nebo ovocným dezertům. Dobré polosuché rosé dává jeden z nejovocnějších a nejpříjemnějších prožitků při pití vína.
9 RŮŽOVÉ VÍNO JE VŽDY LEHKÉ ANO i NE.
Může a nemusí to být pravda. Obsah alkoholu bývá nízký až střední, většinou od 11 do 12,5 procenta. Rosé mohou být velmi lehká a ovocná, podobná i chuťově spíše bílým svěžím vínům, mohou být ale také středně plná, a dokonce i opulentní a těžká, s mocnou tříslovinou.
10 RŮŽOVÉ SE HODÍ JEN K SALÁTŮM – NE.
Růžová vína snesou masité pokrmy, hutnější omáčky, výrazné bylinky i koření… K ideálním kombinacím patří spojení, kdy jídlo i víno mají stejné místo původu, takže třeba skleničku rosé s jehněčím na česneku a bylinkami, s grilovaným masem, nemluvě o ratatouille nebo grilovaných rybách či bílém mase. Hodí se i k hovězímu masu, ke kterému byste normálně vybrali červené, obzvláště ve směsi s rajčaty nebo česnekem.